Tisícikoruna z roku 1993 dnes má hodnotu 281 Kč – kam to povede dál?
Kolik dnes reálně vydrží tisícikoruna, kterou jste měli v peněžence před třiceti lety? Inflace pracuje potichu a bez přestávky – a v souhrnu za desítky let je její efekt citelný. Když se podíváme na konkrétní čísla od roku 1993 do dneška a promítneme stejnou logiku do budoucna, vyjde z toho docela otřesná matematika. Přehled aktuálních cen najdete i na naší stránce cena zlata v reálném čase.
Tisíc korun z roku 1993 dnes má hodnotu 281 Kč
Pokud si vezmeme tisícikorunu z roku 1993 a přepočítáme ji na dnešní kupní sílu, dostaneme se na pouhých 281 korun. Jinými slovy: za třicet let inflace „sežrala" bezmála tři čtvrtiny hodnoty peněz. Nejde přitom o žádný extrémní jednorázový propad – jen o běžný, kumulativní efekt inflace roku za rokem.
A co dál? Projekce do roku 2050 a 2100
Když se stejná logika promítne do budoucna při konzervativním předpokladu 2% roční inflace (což je ostatně i oficiální inflační cíl ČNB), vychází to takto:
| Rok | Hodnota tisícikoruny z roku 1993 |
|---|---|
| 1993 | 1 000 Kč |
| dnes | 281 Kč |
| 2050 (projekce) | 171 Kč |
| 2100 (projekce) | 64 Kč |
Jde samozřejmě o modelový výpočet, ne o předpověď – skutečná inflace bude rok od roku kolísat. Ale i při relativně mírné 2% inflaci se za sto let hodnota peněz propadne na zlomek původní kupní síly. Té matematice se nedá uniknout jinak než tím, že člověk peníze nenechá ležet ladem.
Proč se tomu bez investování nedá vyhnout
Peníze na běžném účtu nebo „pod polštářem" mají jednu jistotu: budou postupně ztrácet kupní sílu, ať se ekonomice daří jakkoliv. Jediný způsob, jak tomu čelit, je nechat úspory pracovat – ať už v akciích, nemovitostech, nebo ve fyzických aktivech, jejichž hodnota není závislá na tom, kolik nové měny se zrovna vytiskne. Přesně o tomhle principu píšeme podrobněji v článku Zlato a inflace: proč chrání hodnotu úspor.
Zlato jako aktivum, které inflaci obchází
Zatímco papírová měna je jen slib centrální banky, investiční zlato a investiční stříbro mají hodnotu nezávislou na tom, kolik se zrovna vytiskne bankovek. Ostatně i v korunovém vyjádření je vývoj ceny zlata za poslední dvě dekády výmluvný – najdete ho v článku Jak se vyvíjela cena zlata v korunách za posledních 20 let. Fyzické drahé kovy samozřejmě nejsou jediná cesta k ochraně úspor, ale patří k těm nejdéle prověřeným.
Rostoucí zájem Čechů o investování
Dobrou zprávou je, že si čím dál víc Čechů tuhle matematiku uvědomuje. Zájem o investiční témata roste – ať už jde o finanční podcasty, ekonomickou publicistiku, nebo praktické kroky jako pravidelné budování rezervy v drahých kovech. Čím dřív si člověk uvědomí, že peníze samy o sobě hodnotu neudrží, tím dřív může začít tento efekt aktivně kompenzovat.
Často kladené otázky
Odkud pochází údaj, že tisícikoruna z roku 1993 má dnes hodnotu 281 Kč?
Jde o přepočet kupní síly na základě kumulativní inflace za dané období – tisícikoruna z roku 1993 dnes odpovídá reálné kupní síle přibližně 281 korun.
Je projekce na roky 2050 a 2100 zaručená?
Ne, jde o modelový výpočet při konstantní 2% roční inflaci (inflační cíl ČNB), ne o predikci. Skutečná inflace se rok od roku liší a může být vyšší i nižší.
Jak se dá ztrátě kupní síly reálně bránit?
Obecně tím, že se úspory nenechávají ležet v hotovosti nebo na nízkoúročeném účtu, ale jsou investovány do aktiv, jejichž hodnota dlouhodobě roste rychleji než inflace nebo je na inflaci přímo navázaná – mimo jiné do fyzických drahých kovů.
Upozornění
Tento článek má informační charakter a nepředstavuje investiční poradenství. Historické a projektované údaje o vývoji kupní síly jsou orientační a nejsou zárukou budoucího vývoje. Více v dokumentu upozornění na rizika a charakter poskytovaných informací.
