Peníze jsou prostředek směny, ne uchovatel hodnoty.
Vezměte si tisícikorunu z peněženky. Skvěle vámi zaplatíte v obchodě, na benzince i v restauraci – jako prostředek směny funguje bezchybně. Jenže zkuste tu samou bankovku na deset, dvacet let odložit do šuplíku a porovnat, kolik toho za ni pak reálně koupíte. V tom je jádro problému: peníze jsou skvělý prostředek směny, ale mizerný uchovatel hodnoty. Právě proto si lidé po tisíciletí vedle peněz drželi i fyzické zlato – aktivum, které tuto druhou funkci plní mnohem spolehlivěji.
Tři funkce peněz
| Funkce | Co znamená | Plní ji fiat koruna/euro/dolar? |
|---|---|---|
| Prostředek směny | Umožňuje snadno platit za zboží a služby | Ano, velmi dobře |
| Zúčtovací jednotka | Slouží ke stanovení a porovnání cen | Ano, velmi dobře |
| Uchovatel hodnoty | Uchová si kupní sílu v čase | Dlouhodobě ne – hodnotu eroduje inflace |
Prostředek směny: to peníze umí skvěle
Ekonomická teorie tradičně definuje peníze třemi funkcemi: jsou prostředkem směny, zúčtovací jednotkou a uchovatelem hodnoty. U dvou z nich fiat měny – tedy peníze bez krytí drahým kovem, jako koruna, euro nebo dolar – fungují prakticky bezvadně. Stát je vydává jako zákonné platidlo, banky je zúčtovávají v reálném čase a celá ekonomika je používá jako společný jazyk k porovnávání cen. Nikdo nepochybuje o tom, že bankovkou nebo platební kartou zaplatí za nákup.
Uchovatel hodnoty: tady peníze selhávají
Třetí funkce je jiný příběh. Fiat peníze mohou centrální banky tisknout prakticky bez limitu, a čím více jich je v oběhu, tím méně toho za stejnou částku koupíte. Ilustruje to i český příklad: tisícikoruna z roku 1993 má dnes reálnou kupní sílu pouhých 281 Kč, jak popisuje náš článek Tisícikoruna z roku 1993 dnes má hodnotu 281 Kč. Peníze na běžném nebo spořicím účtu se z pohledu bankovního výpisu nijak nezmenšují, ale jejich reálná kupní síla se rozplývá – tomuto jevu i konkrétním číslům se podrobně věnuje článek Zlato vs. spořicí účet: kde peníze ztrácejí hodnotu?
Proč to tak je: peníze bez krytí
Do roku 1971 byl dolar (a s ním nepřímo i další světové měny) krytý zlatem – množství peněz v oběhu tak mělo přirozený strop daný zásobami kovu. Po zrušení této vazby, tzv. Nixonově šoku, se množství peněz v ekonomice odvíjí čistě od rozhodnutí centrálních bank a vlád. Víc o tomto zlomovém okamžiku a jeho důsledcích najdete v článku Zlatý standard: proč ho svět opustil a co znamená dnes. Bez pevné vazby na omezený zdroj se nabídka peněz může rozšiřovat rychleji než reálná ekonomika – a to je přesně mechanismus, který uchovatele hodnoty podkopává.
Zlato: aktivum, které si hodnotu uchovává
Zlato naproti tomu funguje jako uchovatel hodnoty už tisíce let, a to díky vlastnostem, které žádná vytištěná bankovka nemá: je fyzicky vzácné, těžba nové unce trvá roky, kov nepodléhá zkáze a jeho množství nemůže žádná centrální banka rozhodnutím zdvojnásobit. Proto se dlouhodobá kupní síla zlata v historii chová jinak než kupní síla papírových měn – podrobněji to rozebírá článek Zlato a inflace: proč chrání hodnotu úspor. Jako prostředek běžné směny se zlato dnes nepoužívá – k tomu jsou peníze nadále nejpraktičtější –, ale jako doplněk k uchování hodnoty úspor v čase svou roli plní spolehlivěji.
Co z toho plyne pro vaše úspory
Praktický závěr není „přestaňte používat peníze", ale rozdělit role: peníze na běžném účtu držte na placení a krátkodobou rezervu, zatímco část úspor určenou na uchování hodnoty v čase má smysl doplnit o aktivum, které inflaci historicky odolává lépe. Jak si takové portfolio poskládat, popisuje článek Jak sestavit první portfolio zlata a stříbra, a orientační poměr najdete v článku Kolik zlata by mělo být v portfoliu? U GOLDU můžete začít třeba malým 1g slitkem Argor-Heraeus, oblíbeným 1g slitkem PAMP Fortuna, nebo investiční mincí 1 Oz Wiener Philharmoniker. Podobnou úvahu o riziku dlouhodobého zadlužování a znehodnocování měny rozvádí i článek Americký dluh přes 39 bilionů USD: co na to říká Kiyosaki. Doplnit portfolio lze i o investiční stříbro.
Časté otázky
Znamená to, že bych neměl mít peníze na účtu?
Ne. Peníze na účtu jsou nenahraditelné pro placení a krátkodobou likviditní rezervu. Problém nastává, když se v nich drží i dlouhodobé úspory určené k uchování hodnoty.
Proč zlato nefunguje jako běžný prostředek směny?
Prakticky se jím dnes neplatí za nákupy – k tomu jsou peníze mnohem praktičtější. Zlato plní jinou funkci: uchování hodnoty v delším časovém horizontu.
Jak rychle peníze reálně ztrácejí hodnotu?
Záleží na míře inflace v dané zemi a období. Konkrétní příklad vývoje koruny od roku 1993 najdete v článku o znehodnocení koruny inflací.
Je tento princip všeobecně uznávaný, nebo jde jen o názor investorů do zlata?
Rozlišení funkcí peněz (prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty) je standardní součástí ekonomické teorie. Otázka, jak dobře fiat měny plní roli uchovatele hodnoty v době vysoké inflace, je pak předmětem širší ekonomické debaty.
Upozornění
Tento článek má informační charakter a nejedná se o investiční poradenství ani doporučení ke koupi či prodeji jakéhokoliv aktiva. Více informací najdete na stránce Upozornění na rizika a charakter poskytovaných informací.
